Portugalská svatojakubská cesta (část 2)

Portugalská svatojakubská cesta (část 2)

DEN 7 – z Tui do Redondely (31 km)

Pivo značky 1906 funguje a já se poprvé za pouť pořádně vyspím. S holkama se potkávám hned pod schody. Vyrazili jsme tedy pro dnešek společně.

Cesta do Redondely
Portugalská cesta je krásná, i toto je však často její součástí

Slunce toho dne bylo dost ubíjející. A ne vždy se před ním bylo možné schovat – kromě lesních cest vás tu čekají nekonečné zelené chodníky a rozpálené silnice.

K naší radosti se tu dočkali milníku – zbývá nám už pouze 100 kilometrů do Santiago de Compostela. Dvojciferné číslo na patnících bylo toho dne silně motivační.

V této části camina se trasa do vesnice Mos dělí. Upozorňuje na to jak značení, tak chodící infocentrum – paní, která v tričku se symbolem hřebenatky prochází camino, zdraví pocestné a o dalším postupu poutníky informuje. Doporučuje nám sice delší, zato ale hezčí cestu přírodou. I přes únavu se po ní vydáváme a rozhodně nelitujeme. Zvolte ji i Vy. Vesnice Mos je pak pěknou zastávkou, za kterou před koncem naší etapy čeká poslední velký kopec.

Cesta a společnice sedmého dne

Soňa a Týnka na cestě do Redondely

Za svou pouť už jsem stihl poznat spoustu dobrých lidí. A každé setkání, každý společník na cestě mi, troufám si tvrdit, předal něco důležitého. Se Soňou a Týnkou jsem se s velkým štěstím setkával denně už od Barcelos. Vždy jsme se rozloučili a vždy se dalšího dne opět přivítali. Takové pravidelné setkávání rozhodně nepovažuji na caminu za úplně běžné.

Na holkách bylo ohromně nakažlivé to, jakou přirozenou radost ze všeho mají. A jak je vše zajímá. Mají oči stále otevřené. Užívají si svou pouť jednoduše naplno, dávají si na čas. To bylo něco, co jsem sám nikdy nedokázal – naopak jsem větší města většinou prošel rázným krokem, protože jsem si je jednoduše nedokázal užít. Utíkal jsem zpět na cestu, abych zase mohl být sám, v přírodě. Jen další důkaz toho, že může tisíce lidí jít tu stejnou trasu, ale jejich cesta stejná není.

„Tak buď je to na jídlo, nebo na mrtvoly.“ – Soňa

K tomuto dni si zase vzpomenu na mnoho záblesků. Na nadšení ze 100 km patníku, na skandování písně We Will Rock You od Queenů ve chvíli, kdy ji slyšíme vyhrávat z jedné projíždějící dodávky. Na ten otřesný kopec za vesnicí Mos a na toho „zvracejícího“ pána před námi, který ho taky už fakt nedával. Na dětské hřiště a cvičení jógy. Na dedukce a konspirační teorie o tom, že v těch divných „kurnících“ v galicijských zahradách jsou beztak mrtvoly (ve skutečnosti se jim říká „horreos„).2  Všechny tyto drobnosti, které se třeba do mého vyprávění ani nevlezou, utvářely moje camino se stejnou důležitostí, jako ty „velké“ události a milníky.

Boj o zaplacenou postel

Brzy docházíme na kraj Redondely. Vyzbrojujeme se vínem a pečivem, přitom však musíme řešit přes telefon potvrzení rezervace v albergue. Zatímco holkám majitelka zaslala vstupní kód, mně nepřišlo nic. Když jsem dorazil na místo a s pomocí jejich kódu se dostal dovnitř ubytovny, zjistil jsem, že majitelka je už dávno pryč. A moje rezervace nikde.

Volám tak majitelce zpět. Chuděra neuměla moc anglicky a nevěděla, co po ní chci. Překlad zlomku velice dlouhé slovní přestřelky po telefonu máte níže.

Telefonický hovor

  • Já: „Dobrý den. Já jsem si s vámi volal, ale asi jste mi zapomněla poslat kód a zarezervovat mi postel.“
  • Paní na telefonu: „Dobrý den. Vy chcete postel?“
  • „Ano, mám ji už zaplacenou přes Booking.com“
  • „Ano.“
  • „A chtěl bych kód.“
  • „Ano.“
  • „Kód ode dveří a číslo postele.“
  • … (*ticho)
  • „Haló? Jste tam ještě?“
  • „Ano.“
  • „Máte pro mě číslo postele?“
  • „… Nerozumím.“

Zjišťuji, že to asi bude chtít změnu strategie. Zkouším mluvit jednoduše v základních slovíčkách.

  • „Číslo?“
  • „Ano?“
  • „Dveře?“
  • „Ano! Je to: (*diktuje vstupní číslo ke dveřím).“
  • „Děkuji moc! A jaké je číslo mé postele.“
  • (*paní začíná diktovat číslo dveří)
  • „Nenene, číslo postele.“
  • „Ano.“
  • „Jaké je číslo? Postel?“
  • „Ano.“
  • „Ne. Postel. Patro. Číslo.“
  • … (*ticho)
  • (*chci ji to usnadnit) „První patro? Druhé patro? Třetí patro?“
  • „Ano, třetí patro!“
  • „Dobře. A jakou postel?“
  • … (*ticho)
  • „Postel. Číslo.“
  • „Třetí patro.“
  • „Ano, třetí patro. A ve třetím patře, jaké číslo postele?“
  • „Ano.“
  • „Ne! Postel.“
  • … (*ticho)

Bez řeči těla se po telefonu s paní jednoduše nemůžu domluvit. A v tom mě to prostě napadne. Vždyť je jedno, jakou postel si zaberu, zaplacenou ji mám. Stačí mi jen souhlas. A paní ráda přitakává.

  • „Můžu si postel vybrat?“
  • „Ano.“
  • „Výborně, děkuji! Nashledanou!“
  • „Nashledanou! :)“

S paní jsem se v životě neviděl, ale zasloužila by si medaili. Tato ukázka neměla sloužit k zesměšnění – naopak. Nezapomeňte, že jako poutník jste ve Španělsku na návštěvě vy. Znalost angličtiny není samozřejmostí. Je potřeba jednoduše někdy zkoušet a mít stejnou trpělivost, jakou mají místní s vámi.

Konec dne v Redondele

A tak jsem si v Redondele jednoduše znárodnil postel vedle holek. Posléze jsme šli i kus městečka projít.

Redondele se přezdívá „vesnice viaduktů„.2 A skutečně, nade všemi těmi památkami a kostely ční vysoko nad vašimi hlavami obrovské železniční mosty. Jsou natolik význačné a nápadné, že si při googlení města Redondela všimnete právě jich.

Se začínajícím deštíkem míříme zpět do albergue. A já s trošku smíšenými pocity. Pokud to chci stihnout do Fisterry včas, je jasné, že musím brzy vyrazit napřed a sám. Tentokrát bylo jasné, že příští loučení se Soňou a Týnkou bude to poslední. Bylo mi také jasné, že se nejspíše jedná i o poslední společníky, které budu do konce cesty mít…

Příběh ještě nekončí – pokračování v další části

Jak probíhaly mé poslední kroky do Santiaga? A proč právě v cíli zažívám největší krizi?

PŘÍBĚH POKRAČUJE – KAPITOLA 3: ZKLAMÁNÍ POD VĚŽEMI


Vysvětlivky – DEN 7

1 Horreos

Horreos jsou tak trošku symbolem Galicie. Uchovává se v nich především kukuřice. Jsou umístěny na sloupech proto, aby se dovnitř nedostaly myši.  Zdroj: Galiciaguide.com <http://www.galiciaguide.com/Landmarks.html> (cit. 7.7.2019)

2 zdroj

Wikipedia <https://en.wikipedia.org/wiki/Redondela> (cit. 2.7.2019)

1 komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *